Typické podmínky pro vznik bóry jsou oblast nízkého tlaku vzduchu (cyklóna) u pobřeží a oblast vysokého tlaku vzduchu (anticyklóna) ve vnitrozemí. Ve Slovinsku vane bóra ze SV směrů. Tzn. když stojíte na Kobale čelem k východu, tak se bóra projevuje nárazovitým větrem přicházejícím zleva přes vrchol Kobylí hlavy.
Při slabší bóře byla letos vypsána na MČR i soutěžní úloha. Starty na východní stranu jsou při této konstelaci dost „zajímavé“, někteří to popsali jako „rachot lebek“. Jednou z možných variant bylo následně letět vlevo dopředu před kobalí svah, kde se dalo na návětrné straně vyzvedat. Někteří tak úspěšně učinili. Celkově jsou to ale podmínky nevhodné pro začátečníky a hobby piloti by létání za těchto dnů měli zvážit.
Literatura tvrdí, že bóra patří mezi větry padavé. Padavý vítr se vyskytuje na závětrné straně hor. Většinou je značně nárazový, vanoucí nad závětrnými svahy dolů od údolí. Jeho rychlost je podmíněna zejména synoptickými podmínkami, převýšením orografické překážky a strmostí svahů.
Slovo bóra pochází z řeckého slova „Boreas“, což znamená severní vítr. Má stejné vlastnosti jako alpský fén, ale od něj se liší původem své vzdušné hmoty, která je většinou mnohem chladnější. Nejsilnější větrné rychlosti se vyskytují podél východní strany severního Jadranu – zejména během chladných období – a je zvláště silný ve slovinském terstském zálivu a v údolí Vipava (tam kde je startovačka Lijak).
A co tedy s tím výjezdem do Slovinska?
Velmi dobrým pomocníkem je graf na stránkách http://www.meteo-allerta.it/en/weather/regional-winds/bora.html ukazující předpověď rozdílu tlaku vzduchu mezi Mariborem a Terstem na následujících pět dní. Tento graf vám může pomoci s rozhodováním.
Uvedený rozdíl tlaku vzduchu (v hPa) mezi zmíněným Mariborem a Terstem definuje rozběh bóry. Ta, podle informací na stránkách, vzniká, když je tlak vzduchu v Mariboru asi o 4 hPa vyšší než v Terstu. I když, jak už bylo řečeno, jsou důležité i jiné parametry, lze říci, že čím větší je tento rozdíl tlaku vzduchu, tím silnější bóra. Obrázek ukazuje situaci, která má k bóře poměrně blízko.
Pozn.: V jižní Francii má tento typ větru název Mistral.
Když už jsme naťukli bóru, tak proč nezmínit fén (německy föhn).
Opět z literatury: Fén je nejčastěji vítr vanoucí z jihu přes Alpy. Na návětrné (jižní) straně pohoří stoupá a ochlazuje se a tím dojde k vypadávání srážek. Na severní straně klesá a adiabaticky se otepluje s rostoucím tlakem. Protože gradient ochlazovaní stoupajícího vlhkého vzduchu je nižší než gradient oteplování klesajícího suchého vzduchu je teplota po překonání Alp výrazně vyšší než teplota ve stejné nadmořské výšce na jižní straně pohoří. Na severní straně Alp tak dochází k fénovému efektu.
Podobně jako u bóry, i zde existuje graf rozdílu tlaků pro snazší vyhodnocení, zda jet či nejet do Alp. Graf najdete tentokrát na stránkách meteocentrale.ch (http://www.meteocentrale.ch/en/weather/foehn-and-bise/foehn.html).
Uvádí se zde, že k fénovému větru je třeba mezi Luganem a Curychem rozdílu tlaků 4 hPa v alpských údolích a 8 hPa v přilehlých nížinách.
Fénová epizoda bývá často spojena s velmi prudkými a nárazovitým větrem, který může způsobovat hmotné škody a může být nebezpečný i pro leteckou dopravu, o létání na padáku samozřejmě nemluvě.
Použité zdroje:
1. Bóra – Výskyt a dopady ve Slovinsku (Lucie Kolečková, Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2013)
2. Fén – Nový pohled na klasický meteorologický jev (Lenka Crhová, Bakalářská práce, UK, Mat-Fyz Praha, 2009)
3. www.meteo-allerta.it
4. www.meteocentrale.ch
5. www.snow.cz
© Copyright 2024 Cloudbase Hunters, s.r.o.
